Rychlé vyhledávání
Vyberte si nemovitost
Provozováno na realitním systému Realman
Nacházíte se: Úvod » Máte byt ve vlastnictví ? A víte, jakou právní úpravou se Vaše vlastnictví řídí ?

Máte byt ve vlastnictví ? A víte, jakou právní úpravou se Vaše vlastnictví řídí ?

13.1.2015 Od platnosti NOZ existují vedle sebe 2 typy jednotek: - jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, na LV jsou označeny zkratkou (byt.z.) - jednotky vymezené podle zákona č. 89/2012, občanský zákoník, na LV jsou označeny zkratkou (obč.z.) Jaký je mezi nimi rozdíl? Našli jsme pro vás článek, který rozdíly poměrně srozumitelně popisuje. Zde jsou výňatky:

"Odlišnosti v pojetí

Nový občanský zákoník jednotky v domě výslovně prohlašuje za nemovité věci (původní úprava naopak takto jasná nebyla, protože stanovila, že „Právní vztahy k jednotkám se řídí (…) ustanoveními (…), které se týkají nemovitostí“. To je změna definiční, podstatnější je však změna faktická, která se týká vlastního předmětu vlastnického práva.

V typickém případu podle staré právní úpravy byly předmětem vlastnického práva de iure (pozn. znamená podle práva) tři (samostatné) věci:
jednotka (jen jako vymezená část domu),
spoluvlastnický podíl na společných částech domu
a spoluvlastnický podíl na pozemku.
Nově je jednotka definována co do svého obsahu tak, že „jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné“ – půjde tak o věc jedinou.
To jistě usnadní koncipování smluv, práv či povinností k jednotce, ale zaběhnuté postupy je nutné přizpůsobit nové situaci.

Odlišné prostorové vymezení jednotek

Naprosto novou je však odklon od původní prostorové definice jednotky (původně se do půdorysu jednotky – její podlahové plochy – nezapočítávaly společné části domu – např. svislé nosné konstrukce).
Nově se podlahovou plochou bytu v jednotce míní půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu (nařízení vlády č. 366/2013 Sb.).
Dopad této úpravy nastane hlavně do poměrů velkých bytů (oproti malometrážním). Ty malé totiž nemají tolik příček, jako ty velké; podle staré právní úpravy se podlahová plocha sčítala jako plochy místností, tj. půdorys stěn se nezapočítával – to se od 1. 1. 2014 k novým jednotkám změní.

Stanovení podílu na společných částech nemovitosti

Zákon č. 72/1994 Sb. stanovil ve vztahu ke zřízení jednotek prohlášením vlastníka budovy praktické a jednoduché pravidlo, že podíl na společných částech domu byl dán poměrem podlahových ploch.
Nový občanský zákoník umožňuje změnit toto právní pravidlo tak, že rozhodující nemá být v prvé řadě jen poměr podlahových ploch, ale do výše podílu mohou být promítnuty např. povaha a umístění bytu (což má vazbu k hodnotě bytu). Význam tu může mít tedy nejen velikost bytu, ale i jiné jeho vlastnosti, např. umístění bytu v určitém podlaží nebo na určité straně domu, prostor, který má vlastník jednotky ve své výlučné dispozici (v domě mohou být např. místnosti s různě vysokými stropy) apod. Určení velikosti podílu na společných částech domu podle poměru podlahových ploch bylo v novém občanském zákoníku ponecháno pro případ, že velikost podílu nebude určena jinak."

převzato z www.dvs.cz

článek: Několik poznámek k bytovému spoluvlastnictví
autor: Mgr. Ludvík Matoušek, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Ještě doplníme, že u budov, kde jsou vymezené jednotky podle zákona o vlastnictví bytů nedošlo ke sloučení stavby a pozemku, na kterém je postavena, a zůstávají samostatnými nemovitostmi. A to i v případě, že vlastníci obou nemovitostí jsou totožní.
Naopak jednotky od 1.1.2014 vymezované podle občanského zákoníku jsou vymezeny buď v pozemku, pokud jsou vlastníci budovy a pozemku totožní, nebo v budově, pokud je vlastník pozemku odlišný. Ve druhém případě nemají podle výkladu KANCL (Expertní skupina Kanceláře pro aplikaci nové civilní legislativy) vlastníci jednotek a pozemku vzájemné předkupní právo.