Rychlé vyhledávání
Vyberte si nemovitost
Provozováno na realitním systému Realman
Nacházíte se: Úvod » Věcná břemena podle nového občanského zákoníku

Věcná břemena podle nového občanského zákoníku

3.3.2015

Nový občanský zákoník upravuje oproti předchozímu stavu podrobněji věcná břemena.
Věcná břemena jsou stále prostředkem, jak zajistit, že oprávněný může využívat právo k cizí věci a povinný je povinen něco dát, konat, trpět či se něčeho zdržet, tzn. je omezen ve výkonu svého vlastnického práva.

Novinkou je jejich dělení na:

 

1) REÁLNÁ BŘEMENA
vyžadují aktivní chování zatíženého vlastníka.
Reálná břemena nejsou v zákoně upravena speciálně, ale vyznačují se tím, že zavazují vlastníka služebné věci (povinného) k tomu, aby ve prospěch jiné osoby (oprávněného) něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek, např. část úrody, která se urodila na jeho pozemku či hradil rentu, apod.
Reálné břemeno lze zřídit buď na určitý časový úsek, nebo bez časového omezení ale pak pouze s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit.

2) SLUŽEBNOSTI
jsou spojené s pasivitou zatíženého vlastníka.
Od reálného břemene se služebnost odlišuje právě pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen:
- ve prospěch oprávněné osoby (určené buď konkrétně - např. Jan Novák, či prostřednictvím vlastnictví věci - např. pozemku parc.č. 1, v jejíž prospěch je služebnost zřízena) něco trpět (např. vlastník umožní jiné osobě, aby přecházela přes jeho pozemek nebo na něm čerpala vodu) nebo
- se zdržet činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl vykonávat (např. se zaváže k tomu, že svou stavbu nebude zvyšovat, aby nezastínila sousedovi výhled do krajiny).

Služebnosti se dělí na
- pozemkové (zřízené ve prospěch určitého panujícího pozemku a právo přechází na každého dalšího vlastníka pozemku):
např. služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, právo na svod dešťové vody, služebnost stezky, průhonu a cesty, právo pastvy
- osobní (zřízené ve prospěch určité konkrétní osoby):
např. služebnost inženýrské sítě, užívací právo, požívací právo, služebnost bytu, právo pastvy

V praxi se dělení věcných břemen nijak zásadně neprojevuje. Jejich škála je velmi široká a nový Občanský zákoník z možných služebností upravuje pouze některé druhy služebností a to pro případ, že se strany nerozhodnou pro odlišná – jim více vyhovující – pravidla.

A v čem je nová úprava věcných břemen v novém Občanském zákoníku pro občany skutečně přínosná?

* Občanský zákoník konkrétní reálná břemena neurčuje, je plně na vůli stran, co si ujednají a k čemu se smluvně zaváží. Týká se to i služebností. Pokud v praxi vznikne potřeba zřídit služebnost, na kterou zákon nepamatuje, stranám v tom nic nebrání. Text zákoníku je pro ně v tomto ohledu podporou a možnou inspirací.

* Nový občanský zákoník výslovně stanoví, že vlastník pozemku může zřídit věcné břemeno (služebnost) i ve prospěch svého jiného pozemku. Např. vlastní-li někdo dva pozemky, přičemž k tomu, aby se dostal na druhý, musí přejít přes první, může podle nového Občanského zákoníku ve prospěch svého druhého pozemku zatížit první pozemek právem cesty.

* V praxi se také stává, že osoba určité věcné právo vydrží – v dobré víře se domnívá, že právo, které pro sebe vykonává již po dlouhou dobu, jí náleží. Takto lze vydržet i služebnost. Třeba právo chodit přes sousedův pozemek. Není tu žádná smlouva, která by vztah dvou sousedů upravovala, proto se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit tím, co stanoví zákoník. Tato podpora dříve chyběla.

 

Stávající věcná břemena zřízená před platností nového Občanského zákoníku zůstávají platná a při převodu vlastnických práv na nového vlastníka doporučujeme v kupní smlouvě věcné břemeno uvést a současně také sjednat zda kupující věcné břemeno přijímá nebo prodávající zajistí jeho výmaz.